U stávajících staveb je to nevyhovující nebo havarijní stav střešní konstrukce. V těchto případech je nutné nejprve přistoupit k rekonstrukci. Další překážkou mohou být majetkové nebo nájemní vztahy. V případech, kdy má nemovitost více majitelů, je k realizaci záměru nezbytně nutná dohoda.

Zelenou střechu můžete realizovat jako vegetačně chudou (např. jen z rozchodníků) nebo biodiverzní (vícedruhovou). Podrobněji dle výšky substrátu a skladby střechy je dělíme na extenzivní, semiintenzivní, nebo intenzivní.

Hlavní rozdíl ve funkci je retenční schopnost. Základní extenzivní střecha pojme přibližně 50 % průměrného ročního úhrnu srážek a intenzivní střecha je schopná vsáknout až 98 % celkového množství dešťových srážek. Mocnost substrátu také zvyšuje tepelnou a akustickou izolaci konstrukce. Při návrhu skladby střechy jsou nutné brát v úvahu nároky na výživu vybraných druhů rostlin. Správně navržená zelená extenzivní/semiintenzivní plocha by měla vystačit z vlastních zásob dešťové vody. Svoji roli hraje i estetika, proto je oblíbeným trendem biodiverzní varianta.

V extrémních podmínkách z pohledu expozice, povětrnosti, živin a vláhy nejlépe vychází střecha extenzivní. Ta se vrstvou substrátu pohybuje v rozmezí 4–12 cm. Rostlinnými druhy vhodnými pro extenzivní střechy jsou rozchodníky, některé suchomilné trávy, bylinky, netřesky a mechy. Polointenzivní skladba (12–30 cm substrátu) s trvalkovou vegetací a keři již potřebuje vláhu a péči. Vrstvu substrátu >30 cm označujeme jako intenzivní střechu. Ta dovoluje výsadbu téměř libovolné vegetace a již vyžaduje umělou závlahu a stálou péči.

Ano, podmínkou je však žádný nebo mírný sklon, dobrý konstrukční stav a statická připravenost. Máte-li dnes střechu pochozí nebo s kačírkem, pak je i bez dalších investic napůl vyhráno. :-)

Výsadbu zeleně nebo pokládku předpěstovaného koberce je vhodné provádět v jarním nebo podzimním období. Teplota vzduchu ve dne by měla být vyšší než 12 °C. Při výsadbě v letním období je podmínkou každodenní zálivka v ranních nebo večerních hodinách a to po dobu zakořenění vegetace do vrstvy substrátu.

Správně navržená extenzivní střecha zálivku nevyžaduje. Přesněji, umělá zálivka je u stabilizované vegetace nežádoucí.

Bohužel u fasád zatím neexistuje plnohodnotné extenzivní řešení, které by nevyžadovalo žádnou zálivku. Během letních veder je nutná zálivka alespoň 1x během čtrnácti dnů.

Zelené stěny v interiéru můžou mít automatické i manuální zalévání. Automat čerpá ze zásobníku, kdežto při manuální zálivce je konstrukčně ošetřen kaskádový rozvod vody z horních do spodních řad.

Ne. Zelená střecha se mění stejně jako rostliny v přírodě. Například v obdobích sucha některé suchomilné rostliny zcela promění svoji barvu do oranžova až červena a po příchodu dešťů se opět zabarví do sytě zeleného odstínu. Odborníci v oboru kombinují na biodiverzních střechách druhy rostlin tak, aby se vzájemně barevně doplňovaly a střecha plnila svoji estetickou funkci v průběhu celého roku co nejlépe.

U každé z variant naleznete hodnotu maximálního zatížení i například doporučenou maximální dobu stání vozidla. Obecně je nosnost velmi podobná pro všechny typy. Čím je plocha zelenější, tím více času potřebuje během dne pro svou regeneraci.

K tomu používáme aplikaci WATTEE, která řídí spotřebu a výrobu elektřiny. Díky nákupu na spotovém trhu dokáže WATTEE maximalizovat zisk z výroby fotovoltaické elektrárny. Vyrobenou elektřinu v průběhu dne vhodně prodává a nakupuje, spotřebu budovy přesouvá do časových slotů, kdy je to finančně nejvýhodnější.

Instalace fotovoltaické elektrárny a zelené střechy je určitě vhodná vzhledem k tomu, že zelená střecha zabraňuje přehřívání střechy a tím pozitivně obviňuje výkon FV panelů, které by na standardní střeše mohly mít při přehřátí menší účinnost.